Oblasti prověřování v rámci obecných kritérií

a)     bezdluž​​nost

Za bez dlužnou se považuje osoba (okruh je stanoven v jednotlivých ustanoveních zákonů, týkající se příslušných povolení), která nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

• u orgánů finanční správy,
• u orgánů CS,

Potvrzení o bezdlužnosti u celní a finanční správy není třeba celnímu úřadu předkládat, tuto skutečnost si celní úřad ověří vlastní činností.

Fyzická osoba podnikatel předkládá potvrzení o bezdlužnosti jako fyzická osoba i jako plátce pojištění za zaměstnance.

V případě zjištěného nedoplatku u celní nebo finanční správy je vydávána výzva ke splnění podmínky bezdlužnosti z důvodu, aby mohl navrhovatel, resp. držitel povolení nedoplatek řešit (uhradit), případně zaslat vyjádření, že byl podán návrh ve smyslu § 156 daňového řádu, tedy žádost o povolení zaplacení ve splátkách nebo posečkání. 

b)     spole​​h​​​livost

Za spolehlivou je považována osoba, která

• je bezúhonná a
• v posledních 3 letech neporušila závažným či opakovaným způsobem[1] celní nebo daňové předpisy.

Pro účely posouzení spolehlivosti je okamžikem, do kterého se počítá doba stanovená pro toto kritérium, v případě povolení pro oblast celních předpisů, den podání návrhu nebo den vydání rozhodnutí v případě, kdy bylo ke změně nebo vydání povolení, přistoupeno z moci úřední.

c)     bezúho​​​​nnost

Za bezúhonnou je považována osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro závažné  trestné činy v souvislosti s její hospodářskou činností.

Za trestné činy majetkové povahy se dle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), považují trestné činy podle části druhé hlavy V., § 205 až § 232 trestního zákoníku (např. krádež, podvod, zpronevěra, lichva). Za trestné činy hospodářské se považují trestné činy podle části druhé hlavy VI., § 233 až § 271 trestního zákoníku (např. zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, neodvedení daně).

Na osobu se hledí, jako by nebyla odsouzena, v případech, které stanoví trestní zákoník (§ 46 odst. 4, § 48 odst. 8, § 65 odst. 4, § 69 odst. 4, § 74 odst. 2, § 83 odst. 4, § 86 odst. 3 a § 105 - § 106). V těchto případech je uplatněn institut zahlazení odsouzení, kdy se osoba považuje za bezúhonnou. Lze-li v průběhu řízení o vydání povolení důvodně očekávat vznik účinku zahlazení odsouzení, vyčká správce povolení s vydáním rozhodnutí o návrhu do okamžiku účinnosti zahlazení odsouzení; to platí pouze v případě, kdy tímto postupem nebude porušena lhůta pro vydání povolení.

Bezúhonnost se o​​věřuje

• u státního občana České republiky nebo právnické osoby, která má sídlo na území České republiky z výpisu z Rejstříku trestů; státní občan České republiky nebo právnická osoba mající sídlo na území České republiky nemusí dokládat svou bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů, neboť orgány CS mají v souladu s ustanovením § 58 odst. 1 písm. l) zákona o celní správě možnost do něj nahlížet a zjistit si tuto informaci samy;
• u státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce na území jiného státu, z výpisu z evidence trestů nebo rovnocenné písemnosti vydané tímto státem, a to současně s ověřením podle první odrážky; výpisy a písemnosti vydané jiným státem předkládá je navrhovatel, resp. držitel povolení a to v originálním znění, a současně v úředně ověřeném překladu do českého jazyka;
• u cizinců nebo právnických osob se sídlem mimo území České republiky výpisem z evidence trestů ve vztahu k rozhodnutím orgánů České republiky; dále se ověří bezúhonnost z rovnocenné písemnosti vydané státem, jehož je osoba státním občanem, nebo ve kterém sídlí a ve kterém se tato osoba v posledních 3 letech zdržovala, nebo sídlila nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce; je požadováno kumulativní předložení písemností od státu, jehož je cizinec státním občanem/v němž má právnická osoba sídlo, a od států, na jejichž území se cizinec v uvedeném časovém období zdržoval/právnická osoba sídlila; písemnosti vydané jiným státem neopatřuje celní úřad, ale předkládá je navrhovatel, resp. držitel povolení, a to v originálním znění, a současně v úředně ověřeném překladu do českého jazyka; prohlášení o povinnosti předložit úředně ověřený překlad učiní celní úřad zveřejněním na své úřední desce a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, nebo osoba, která má nebo měla bydliště v jiném členském státě Evropské unie než v České republice, může písemnosti podle třetí odrážky nahradit jinou písemností prokazující její bezúhonnost. Takovou písemností je písemnost dle ustanovení § 16g zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, které umožňuje na základě žádosti cizince vydat k výpisu z Rejstříku trestů i přílohu k tomuto výpisu, jež zahrnuje veškerá odsouzení cizince v ostatních členských státech Evropské unie, která jsou evidována příslušným orgánem jeho domovského státu.

Nevydává-li jiný stát písemnost podle druhé a třetí odrážky, je možné ji nahradit čestným prohlášením učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu. V jiných případech není použití čestného prohlášení možné.

Písemnost podle druhé a třetí odrážky nesmí být ke dni podání návrhu na vydání povolení starší než 3 měsíce. V případě následného prověřování podmínek nesmí být písemnost starší než 3 měsíce ke dni jejího předložení.

Osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, musí na výzvu správce povolení předložit písemnost podle druhé a třetí odrážky, která není starší než 3 měsíce, a to ve lhůtě stanovené správcem povolení podle ustanovení § 32 daňového řádu, resp. § 39 správního řádu.

Porušování právních p​​ředpisů:

Daňovými, celními, účetními a jinými právními předpisy se rozumí nejen vnitrostátní právní předpisy České republiky, včetně podzákonných právních předpisů, ale též přímo použitelné předpisy Evropské unie.

Konkrétně u daňových předpisů se jimi rozumí zejména Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, Zákon o DPH, Zákon o SPD, Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů, Zákon o PZL, Daňový řád.

Dáje je pak celním předpisem právní předpis upravující celní oblast (např. celní zákon, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění, zákony upravující zákazy a omezení), tedy nikoli např. právní předpis, v němž mají orgány CS stanovenu kompetenci k výkonu určité činnosti (např. nelegální zaměstnanost, mák setý a konopí apod.).

Za závažné porušení předpisů je p​​ro účely posuzování spolehlivosti osoby považována situace, kdy osoba:

• je nespolehlivým subjektem (nespolehlivý plátce podle § 106a zákona o DPH a nespolehlivá osoba dle § 106aa zákona o DPH); rozhodným okamžikem pro hodnocení je den zveřejnění rozhodnutí, že osoba je nespolehlivým subjektem,
• se zapojila do obchodů, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, a proto byl u této osoby vydán zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den následující po dni splatnosti zajišťovacího příkazu,
• porušila své zákonem stanovené povinnosti způsobem, který měl za následek vyměření daně podle pomůcek nebo jejím sjednáním, anebo který měl za následek doměření daně; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den porušení povinností; nelze-li den porušení určit, je rozhodným okamžikem den marného uplynutí lhůty stanovené správcem daně k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně,
• závažně ztěžuje nebo ztěžovala, maří nebo mařila správu daní tím, že opakovaně včas nepodala daňové tvrzení a ke splnění této své ze zákona plynoucí povinnosti byla proto vyzvána správcem daně (celním nebo finančním úřadem); za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den následují po zákonem stanoveném dni pro podání posledního daňového tvrzení, k jehož podání byla osoba správcem daně následně vyzvána,
• se podílela na nelegálním skladování nebo dopravě, přičemž byla stanovena spotřební daň ve výši 250 000 Kč a více; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den, kdy došlo ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit podle § 9 zákona o SPD,
• se podílela na nelegálním dovozu, přičemž byl stanoven celní dluh ve výši 250 000 Kč a více; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den vzniku celního dluhu dle článku 79 odst. 2 písm. a) UCC,
• prováděla nedovolenou výrobu mimo daňový sklad; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den, kdy došlo ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit podle § 9 zákona o SPD,
• měla nedoplatek v minimální výši 100 000 Kč, který byl předmětem daňové exekuce; rozhodným okamžikem pro hodnocení je poslední den exekuce,
• nakládala s padělanými nebo pozměněnými tabákovými nálepkami nebo kontrolními páskami ke značení lihu; rozhodným okamžikem pro hodnocení je poslední den takového nakládání nebo den zjištění, pokud poslední den takového nakládání nelze zjistit,
• je osobou, jíž byla uložena pokuta (za spáchaný přestupek/platební delikt dle daňových a/nebo dle celních předpisů), jejíž horní hranice je zákonem stanovena na min. 250 000 Kč, případně dvě a více pokut, jejichž horní hranice je nižší než 250 000 Kč; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán,
• vylučovala denaturační prostředky z denaturovaného lihu nebo používala denaturovaný líh k jinému účelu, než pro který byl denaturován, nebo pozměňovala vlastnosti lihu nebo odstraňovala značkování a barvení nebo značkování z minerálních olejů; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den, kdy došlo k ukončení výše uvedené činnosti, nebo den zjištění, pokud den ukončení takové činnosti nelze zjistit,
• nevede evidenci stanovenou právním předpisem nebo uloženou správcem daně; zejména se jedná o případy, kdy osoba porušila povinnost vést účetnictví, a to správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů; rozhodným okamžikem pro hodnocení je poslední den, kdy došlo k porušení takové právní povinnosti nebo den zjištění, pokud den, kdy došlo k porušení takové právní povinnosti nelze zjistit,
• jinak závažně ohrožuje nebo porušuje řádný výkon správy daní nebo cla.

Opakovaným porušením právních předpisů pro účely vydávání povolení v oblasti celních předpisů se rozumí porušení pravomocně projednaná za každých 12 měsíců období za poslední tři roky před podáním žádosti nebo dnem vydání rozhodnutí, pokud je toto vydáváno z moci úřední, samostatně:

• v počtu 3 porušení a více, přičemž v každém byla udělena sankce pokuty ve výši minimálně 10 000 Kč,
• v počtu 15 porušení a více, přičemž v každém byla udělena sankce pokuty do výše 10 000 Kč,
• ve společném řízení v počtu 3 porušení a více, přičemž v každém byla udělena sankce pokuty ve výši minimálně 20 000 Kč,
• ve společném řízení v počtu 15 porušení a více, přičemž v každém byla udělena pokuta do výše 20 000 Kč.

d)     ekonomick​á stabilita

Za ekonomicky stabilní je považován ten, kdo nevykazuje riziko, že nedostojí svým platebním povinnostem vztahujícím se ke správě cla. Správce povolení zkoumá, zda osoba poskytuje dostatečné záruky, že bude schopna vytvářet a udržovat takové finanční příjmy, které zajistí řádné plnění daňových, resp. platebních povinností této osoby. Mezi ukazatele ekonomické stability, které se zkoumají, patří:

• ukazatele rentability, likvidity, finanční stability, aktivity a produktivity práce a
• další skutečnosti významné pro posouzení rizika, že osoba nedostojí svým platebním povinnostem,
• pro povolení v celní oblasti i skutečnost, že osoba plnila své finanční závazky až po splatnosti, pokud jde o platby cla a všech ostatních dávek, daní nebo poplatků, které se vybírají při dovozu nebo v souvislosti s dovozem zboží.  Za finančně nesolventní je považována, pokud za poslední tři roky neuhradila ve lhůtě splatnosti platby v souhrnu přesahující 3 % částky všech jejích výše uvedených finančních závazků.

V rámci povolovacího řízení o návrhu na v​ydání povolení je navrhovatel povinen předložit:

• kopii přiznání k dani z příjmů, pokud tato již nebyla předložena v elektronické podobě finančnímu úřadu,
• účetní závěrku u osob vedoucích účetnictví (účetní závěrkou se rozumí rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha v účetní závěrce), pokud tato již nebyla předložena v elektronické podobě finančnímu úřadu,
• přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích osob vedoucích daňovou evidenci nebo jednoduché účetnictví, pokud tato již nebyla předložena v elektronické podobě finančnímu úřadu,
  
  a dále pokud níže uvedené doklady nejsou součástí účetní závěrky také:
• přehled o peněžních tocích (předkládají povinně účetní jednotky podle kategorie, do které je zařadil zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o účetnictví“),
• přehled o změnách vlastního kapitálu (předkládají povinně účetní jednotky podle kategorie, do které je zařadil zákon o účetnictví),
• přehled přijatých úvěrů a půjček včetně termínu splatnosti a roční výše splátek,
• výši závazků z finančního pronájmu (leasingových závazků) se splatností do 1 roku a nad 1 rok,
• přehled majetku zatíženého zástavním právem s uvedením jeho hodnoty,
• výši pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti více než 180 dní a více než 360 dní,
• rozvahu v plném rozsahu a výkaz zisku a ztráty k poslednímu dni předcházejícího měsíce (čtvrtletí) běžného účetního období (aktuální účetní výkazy) a za srovnatelné období minulého roku,
• ostatní podklady potřebné pro posouzení ekonomické stability – například při přeměnách společností (zahajovací rozvahu, projekt fúze, projekt rozdělení apod.),
• zprávu auditora u subjektů, které mají povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem podle zákona o účetnictví,
• konsolidovanou účetní závěrku, kterou předkládají osoby, které mají povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, popřípadě mají povinnost podrobit se jejímu sestavení podle zákona o účetnictví.

[1] Pokud právnická osoba závažným způsobem porušila předpisy, hledí se pro účely posouzení splnění této podmínky na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, jako by je rovněž porušila. Pokud právnická osoba má ve statutárním orgánu druhou právnickou osobu, považuje se za nespolehlivou rovněž tato druhá právnická osoba bez ohledu na to, zda ke svému zastupování pověřila podle § 154 občanského zákoníku jinou fyzickou osobu či nikoli, neboť statutárním orgánem, respektive členem statutárního orgánu je tato druhá právnická osoba. Tím, že se nespolehlivou stala (bez ohledu na způsob zastoupení) tato druhá právnická osoba, je zapotřebí aplikovat fikci nespolehlivosti na další osoby, které jsou statutárním orgánem, nebo členem statutárního orgánu této druhé právnické osoby a v tomto smyslu pokračovat dále až ke statutárnímu orgánu, respektive členu statutárního orgánu fyzické osobě (fyzickým osobám). Na fyzickou osobu, která tuto druhou právnickou osobu zastupovala na základě zmocnění podle § 154 občanského zákoníku fikce nespolehlivosti přenesena není.

​ 

​